THAJSKÉ ČAJE... INSPIRACE ZE SIAMU
ZDENĚK NEPUSTIL, ČESKO: Země úsměvů, jak je Thajsko zhusta přezdíváno, či Siam, jméno, pod kterým bylo dlouhá staletí uznáváno jako jedna z nepřehlédnutelných mocností jihovýchodní Asie, patří mezi země oplývající obrovským množstvím historických památek, přírodních krás a je doslova nevyčerpatelnou studnicí inspirace a nezapomenutelných zážitků.
VŠECHNY MOŽNÉ NEJ
Lze jen stěží na světě najít podobné místo, jež v sobě snoubí všechny možné "nej". Je těžké najít Thajsku podobnou zemi, nikdy nepokořenou, jedinečnou, v mnoha směrech originální i plnou protikladů zároveň.
Thajsko je pro návštěvníka přívětivé, bezpečné, relativně levné a exotické opravdu na každém kroku. Najde se zde pro každého něco. Zájemce může odpočívat na jižních tropických ostrovech a oddávat se lahůdkám thajské kuchyně, navštívit nezvyklou krajinu rýžových polí ve středním Thajsku či pobývat na thajském hornatém severu, seznámit se s čajem a podniknout dobrodružné výpravy do džungle deštného pralesa.
KURIOZITY THAJSKA
Lákavé je cestování po kuriozitách. Lze vidět na vlastní oči legendami opředený a doposud neobjasněný úkaz "ohnivé koule", jež každý rok vystupují z řeky Mekong, obdivovat pagodu z 8 milionů let starých obrovských lastur ústřic, účastnit se sloního či jiných festivalů, pozorovat stovky divokých opic žijících ve městě Lop Buri či shlédnout největší buddhistický chrám na světě s kopulí připomínající létající talíř o výšce téměř 200m, posetou milionem zlacených sošek Buddhy.
BANGKOK - MĚSTO ANDĚLŮ
Kdo nechce příliš cestovat, může všechen svůj volný čas věnovat Bangkoku a zažít nepřetržitý chaos desetimilionové asijské metropole. Právě zde, ve Městě andělů, lze podniknout výlety po říční tepně velkoměsta Chao Phraye a objevovat idylická zákoutí přilehlých kanálů, navštívit tržnice v čínské čtvrti i moderní obchodní centra, obdivovat královské paláce a stovky chrámů, žasnout před zlatým i smaragdovým Buddhou, hloubat nad bohatou historií země v národním muzeu, či vidět nepřeberné množství jiných zajímavostí.
Po návštěvě Bangkoku si každý rád opraví z médií předtím získaný zcela nespravedlivý obraz Thajska jako krutého místa bangkokského vězení pašeráků drog a cíle sexuální turistiky. Do Thajska stačí přijet jen jednou a jeho klokot i šarm si vás získá. Samotní Thajci jsou velmi přátelští a příjemní lidé. Už jen kvůli nim není snad ani možné neoblíbit si tuto zemi, které se Země úsměvů opravdu neříká bez důvodu.
TROPICKÉ OSTROVY
Thajsko je proslulé svými tropickými ostrovy, z nichž některé jsou opravdu příslovečným rájem na zemi. Můžete si užívat bílé písečné pláže, lemované palmami, malebné zátoky, průzračné křišťálové moře a nádherné podmořské scenérie.
Většina ostrovů je zároveň součástí národních parků. Snad jen namátkou jmenujme skalnatý Ko Si Chan charakteristický klidem a ospalostí, Ko Samui, malebný ostrov lásky, bílých pláží a kokosových palem, idylické souostroví Ko Phi Phi s čistým smaragdovým mořem nebo Ko Hin Ngam s nádherně vyleštěnými a tvarovanými kameny pláží, všude naleznete kus divukrásné tropické přírody.
PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ
Thajsku se podařilo uchovat si svou historickou kontinuitu a nezávislost po sedm století. Nachází se tady víc historických památek než v jakékoliv jiné zemi jihovýchodní Asie. Zájemci můžou navštívit bezpočet národních muzeí, rozsáhlé historické parky, zříceniny dávných center městských států, památky starověkých kultur či úžasná místa dokumentující doby, kdy Siam vznikal, soupeřil s Barmou či vstřebával vlivy sousední mocné Khmerské říše.
Thajsko dostalo do vínku naděleno rozsáhlé přírodní bohatství. Je tady více než sto národních parků a rezervací, jejichž celková chráněná plocha zaujímá 13% procent z rozlohy země, což řadí Thajsko k zemím s největším poměrem chráněného území na světě. Můžete navštívit jeden z nejpůvodnějších deštných pralesů v Asii - národní park Khao Yai se stovkami druhů ptáků, tygry a divokými slony, vypravit se na několikadenní trek do džungle v hornatém severním parku Doi Inthanon s nejvyšší horou Thajska nebo v některém z mnoha jiných národních parků a rezervací. Můžete navštívit vesnice horských kmenů, sjíždět řeky na raftu, projet se džunglí na slonu, pozorovat ptáky, pokochat se vodopády nebo prostě jen spatřit džungli rozkvetlou orchidejemi.
THAJSKÁ JÍDLA
Thajsko je známé svou výtečnou kuchyní. Světově proslulá thajská ostrá jídla jsou skutečností, jsou ale i zároveň ustálenou mylnou představou. Chuťové spektrum tradičních thajských jídel je nesmírně rozmanité, mezi feferonkami najdeme řadu dalších charakteristických příchutí nepostradatelných ingrediencí - citronely, bazalky, koriandru, galangalu, chilli, česneku, limetkové šťávy, kokosového mléka a fermentované rybí omáčky.
Řada návštěvníků Thajska se díky obavám z nedostatečné hygieničnosti stravování na ulici zbytečně připravuje o jeden z nejfantastičtějších kulinářských zážitků svého života a stravuje se v kamenných restauracích drahými napodobeninami evropských jídel.
MAE SALONG - MEKKA ČAJE
Dobrým místem pro poznání severothajských hor a thajského čaje ("čá" nebo "nám čá" - thajsky "chaa") je vesnice Mae Salong (mé salong) v oblasti tzv. Zlatého trojúhelníku poblíž thajských hranic s Mayanmarem (Barmou). Jde o místo turisty méně vyhledávané, známé čajem, trhy s výrobky horských kmenů a kulinářskými specialitami čínsko-thajské kuchyně. Rozkládá se na úpatí 1418 m vysoké hory Doi Mae Salong, které vévodí dominanta zdejšího panoramatu horské krajiny s příkrými čajovými plantážemi bílý Wat Phra Borommathat Chedi Si Nakharin.
Mae Salong založili v roce 1961 bývalí kuomintangští vojáci spolu s dalšími uprchlíky z jihočínského Yunanu. Stalo se tak poté, co je vítězná Maova Rudá armáda v roce 1949 zatlačila nejdříve do Barmy, odkud se cca po deseti letech přesunuli do Thajska. Thajská vláda udělila Číňanům statut uprchlíků. Snaží se je začlenit do thajské společnosti, což se částečně daří až od roku 1983 po úspěšné likvidaci výnosného obchodu s opiem. Není proto divu, že zde častěji uslyšíme jihočínský dialekt než thajštinu, setkáme se s televizory naladěnými na televizní kanály Číny a Hongkongu a můžeme zde ochutnat jak tradiční thajská a čínská jídla, tak pokrmy, které jinde v Thajsku nenajdeme (a jejichž konzumace je mnohdy závislá na míře konzumentovy odvahy či síle jeho žaludku).
Brzké ranní trhy nás okouzlí množstvím nabízeného zboží a přítomností etnických menšin, horských kmenů, žijících v okolních horách. Ti zde, jako na mnoha jiných místech (například na nočním trhu v hlavním městě provincie Chiang Rai), prodávají rukodělné výrobky. Látky, zdobené pásky, tašky a kovové ozdoby. Lehce lze například rozeznat příslušnice kmene Akha s nepřehlédnutelnými čapkami a barevně zdobeným oblečením. Najdeme zde i zástupce jiných kmenů, jichž je oficiálně rozlišováno 10 (celkem až kolem dvaceti) s počtem cca 570 000 lidí (odhad z roku 1999). Návštěvník odlehlých vesnic těchto kmenů se rázem ocitne v opravdovém dávnověku, ve světě přírodních rituálů, prastarých zvyků a skutečného soužití člověka s přírodou mimo veškerou moderní civilizaci.
PĚSTOVÁNÍ ČAJE
Thajsko nepatří mezi vyhlášené producenty čaje. Historie pěstování čajovníku je velmi krátká a čítá pouhých několik desítek let. Zavedení produkce čaje je výsledkem úsilí thajské vlády nahradit pěstování opiového máku pěstováním zeleniny, ovoce, kávy a především čaje. Thajská vláda pomáhá producentům prostřednictvím vládních projektů, kdy propaguje stanovené produkty a pomáhá při jejich uplatnění v mezinárodním obchodě. Nejpřínosnějším je například projekt OTOP - "jeden tambon (jednotka místní správy) jeden produkt".
V Mae Salong je řada pěstitelů čaje a několik málo čaj zpracovávajících továrniček. Produkce čaje není příliš veliká, taktak stačí pokrýt potřeby exportu (většinou pod tchajwanskými značkami) a poptávku turistů. Ačkoliv je thajský čaj ve světě znám pouze několik let a svou pozici si buduje, lze thajské oolongy a zelené čaje řadit mezi čaje velmi zajímavé, fortelně
V oblasti Mae Salong je v menší míře pěstován assámský čajovník, hojně pak několik variant čajovníku indočínského, označovaných čísly. Čaj se sklízí po celý rok střídavě z různých plantáží. Celkově se sklidí více lístků z indočínských než assámských čajovníků, i když tyto dorůstají rychleji. Za den se sklidí kolem 350 kg čajových lístků, jež se následně ihned zpracují. Vyhledávanými sběrači jsou velmi pracovité příslušnice horského kmene Akha.
VÝROBA THAJSKÉHO ČAJE
Z technologického hlediska se rozlišuje pouze tzv. styl zpracování čaje, kdy se z tří vrcholových lístků vyrobí čaj zelený nebo oolong. Čaj zelený se vyrábí pouze z čajovníků assámských a z kultivaru indočínského No.12. Černý (červený) čaj se nevyrábí. Zelený čaj je zhotoven relativně rychle, do cca 10-12 hodin po sklizni. Výroba oolongů je mnohem delší, až 19 hodin. Je rozložena i na další dny po sklizni a zahrnuje poměrně komplikovaný sled krátkých či delších operací, jako jsou zavadání na přímém slunci, sušení ve stínu, aktivace natřásáním, sušení vysokou teplotou, válení, pečení, fermentace, předrolování, pražení, rolování a dopečení ve dvou fázích.
DRUHY ČAJŮ
Mezi základní výrobní druhy zelených čajů lze řadit Green Tea Oolong No.12 a Green Tea Original. Oolongy (mírně až středně fermentované) jsou zastoupeny druhy Oolong Gin-Seang No.12, Oolong Kan-On No.17, Oolong Ching-Ching No.24, Oolong Mei-Ching. Kultivar indočínského čajovníku, jehož listy byly k výrobě čaje použity, je obvykle v názvu čaje zakódován číslem. Čaje s označením Original a Mei-Ching jsou vyrobeny z lístků čajovníku assámského, stejně jako zcela nová, pro milovníky zajímavých chutí připravená specialita polozelený Oolong Rice-Tea.
PITÍ THAJSKÉHO ČAJE
Thajské čaje lze poznat na "první napití" a lze se do nich rychle zamilovat. Mají svou zvláštní nezaměnitelnou vůni a chuť. Zvláště ve zcela čerstvých čajích může zájemce najít rozmanitou škálu vjemů, od svěžích vůní rozkvetlé louky a citrusů po těžké vůně tropických květů, ovoce, koření či vzácných dřev. Charakteristická je intenzivní a dlouhá dochuť. V Mae Salong se praktikuje tradiční způsob přípravy čaje Kung-fu čcha pocházející z Číny. Užívá se nejen keramiky a čínského porcelánu, ale i moderních prvků, jako jsou skleněné konvičky, elektrická varná konvice či nerezové sítko. Vždy je používána pomocná konvička pro rychlé slití čaje a homogenizaci nálevu. Zcela nezbytná jsou úzká čichátka pro dokonalé vnímání vůně čaje a malé šálečky na pití pro jednu osobu na miniaturním podnosu. Čajové moře, dřevěné naběračky, pinzeta jsou samozřejmostí.
PŘÍPRAVA ČAJE
U všech thajských čajů se lze řídit základním postupem:
- Vložit do vyhřáté malé konvičky (cca 0,2l) 3-5g čaje.
- Opláchnout čaj horkou vodou (do 80°C), vodu ihned vylít.
- Zalít čaj znovu a luhovat 15-30 sekund, slít do pomocné konvičky přes filtr.
- Rozlít do čichátek, přiklopit šálky... a pít.
Čaj je možno spařit alespoň 4-krát, dle chuti. Čas dalšího luhování se vždy prodlužuje na dvojnásobek. Voda se používá stejná nebo teplejší. Způsob přípravy je, podobně jako u ostatních čajů jiné provenience, více či méně diskutabilní. Je doporučováno získat vlastní zkušenost s přípravou čaje, vyzkoušet různou teplotu vody a časy luhování.
Ing. Zdeněk Nepustil
Článok je vybraný z magazínu Bonsaj a čaj č. 9